Ono tam sice není tolik práce jako běžně, ale rozhodně se tam člověk nenudí. Stačí jen mít otevřené oči, nebo vyrazit do okolí. Pokud je zahrada u lesa a není oplocená minimálně z jedné strany, je možné předpokládat, že ji navštíví lesní zvěř. Pak je tedy dobré vzít s sebou i děti a podívat se na stopy návštěv. My jako děti jsme se je učily poznávat a dokonce i takové stopy odlévat. S pomocí sádry jsme se pak pokoušeli o otisky, které potom zdobily naše skautské klubovny. Dlužno podotknout, že na to musí být vhodný sníh, nejlépe zmrzlý. Procházka zahrádkou za mrazu vám řádně provětrá plíce a není třeba se bát drobátko se rozhalit a otužit se.

Ale nesmí se to přehánět, aby nás nenavštívilo nějaké nachlazení s kmotřičkou chřipkou. To je pak velmi nepříjemné, ale tak nastává okamžik, kdy se zima zeptá na to, co jste dělali celé léto. Jistě máte doma nasušené bylinky, a tak je třeba udělat z nich odvar a ten popíjet. Na nastuzení a kašel mohou být šípky nebo lipový květ. Někdy je nutno vzít lopatu a proházet si cestičku do kůlny s nářadím. Jo, člověk se při tom zapotí, ale není to krásná práce? A pokud není co dělat, musí se pozorovat. A třeba i fotit. Zkuste si třeba kompozici rampouch se sluníčkem. Uvidíte hodně krásné věci.

Já vím, dneska už rampouchy moc vidět nejsou, zima je netvoří. Inu, nemrzne, nejsou rampouchy a není ani sníh. Ale kdysi to opravdu existovalo. To vám může dosvědčit spousta lidí, nebo se lze podívat na některé staré fotografie. Ano, i u nás býval sníh a mráz, a to nejen na horách. Díky člověku však postupně mizí i tyto jevy a kde to všechno skončí, to ví je jen Bůh nebo Vesmír. A možná ani on ne. Ale pryč od tohoto tématu. Oblékněte si teplé oblečení a vyrážíme ven, podívat se na zahrádku. Věřte, že i když tam nebudete mít žádnou práci, určitě uvidíte spoustu zajímavých věcí.